Říjen 2007

1.tak trochu soutez

28. října 2007 v 14:41 | ligotka |  Soutěže
1.Kdo to je???
2.Jaka je jeho/její profese?
3.V jakých filmech hral/a?(3)
4.je to tvoje oblibená celebrita?
5.Jak se jmenuješ_?
6.chces ji/ho na diplom?

koneeeeeeeeec

27. října 2007 v 18:37 | ligotka |  My diary
Tak a je konec a Klarka nam skoncila.....doufam ze to tady sama zvladnu ale doufam ze jo.....takze uz je to teda jenom maruscin blog...no ale adresa se neda zmenit... ..ona proste chce...achhh

Bišoněk...na přání

27. října 2007 v 18:34 | ligotka |  Psi

Bišonek (Bichon á poil frisé, Bichon Frise)

Bišonek je veselý a hravý malý pejsek, se živou chůzí, s kadeřavou, dlouhou, měkkou a sněžně bílou "labutí" srstí a s vesele důstojným ocasem.

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Bichon Frise; fr.: Bichon á poil frisé

PŮVOD:
Bišonek patří do velmi starobylé skupiny bišonků, bílých "dámských" psíků, kteří prokazatelně existovali již ve starověku. V období středověku byl Bišonek oblíbencem královských rodin v Itálii a ve Francii. Předpokládá se, že ho do Španělska na ostrov Tenerife dovezli španělští nebo finští námořníci a z ostrova se pak Bišonek již snadno dostal na kontinent. Dlouhou dobu vypadali tak, jak je ve 14. století námořníci objevili a neměnili se. V 16. století se na královském dvoře a mezi dvořany byl Bišonek velice populární. Na konci 19. století se však stal již jen zcela obyčejným pouličním psem. Teprve po první světové válce získal svůj ušlechtilý status. Bišonek byl uznán FCI, AKC, CKC, KCGB, ANKC

POPIS:
Bišonek je veselý a hravý malý pejsek, se živou chůzí, s kadeřavou, dlouhou, měkkou a sněžně bílou "labutí" srstí a s vesele důstojným ocasem. Nos je okrouhlý, černý, jemně zrnitý a lesklý. Rty jsou tenké a černé. Líce jsou jemné, ne příliš svalnaté. Oči má velmi tmavé, s tmavými očními víčky, kulatého, nikoli mandlového tvaru, živé, ne příliš velké, neukazují žádné bělmo a nesmí být příliš vystouplé. Uši jsou zavěšené a dobře porostlé dlouhou, jemně vlnitou srstí. Krk je vcelku dlouhý, nesený hrdě a vysoko, jeho délka je zhruba v třetině délky těla. Ocas je posazený poněkud níže, než u Pudla, je nesený vzhůru, není rolovaný, ale půvabně zatočený přes linii páteře.

VÝŠKA:
Výška v kohoutku by neměla přesahovat 30 cm. Menší rozměr je výhodou.

SRST:
Bišonek má srst jemnou, hedvábnou a velmi kadeřavou. Jeho spirálovitá srst připomíná srst mongolských koz, není však provázkovitá, měří 7 až 10 cm. V základě je přiznáno pouze bílé zbarvení, některé kluby však do 19 měsíců věku Bišonka také krémové nebo meruňkové skvrny na bílém podkladě.

CHARAKTER:
Malý Bišonek vás potěší, je to nezaměnitelný přítel a společník pro milovníky malých plemen. Je veselý a temperamentní, vždy připravený ke hře. Rád se učí všemožným kouskům, vyniká inteligencí a přizpůsobivostí. Vyrovnaný, nebojácný, přátelský k dětem i ke zvířatům

PÉČE:
Bišonek má srst, která vyžaduje mnoho pravidelné péče. Je třeba ji každý den pročesávat, a také pravidelně, asi jednou za 3 měsíce, přistřihovat, a to do určitého modelu. Nezapomeňte mu hlídat a přistřihovat chloupky u očí a na tlapkách. Bišonek nelíná, při pravidelném kartáčování se srst na hřebenu spolehlivě zachytí.

PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Bišonek se průměrně dožívá 13 až 14 let.


Diplomek pro anetku

27. října 2007 v 13:27 | ligotka |  Diplomky a ceny za soutěže
mmm..moc se mi to nepovedlo....dufam že se aspon trošku líbí...



Tygr-nový život

27. října 2007 v 12:45 | ligotka |  !Zvířata!

Námluvy

Tygři se neozývají a neřvou tak často jako lvi ,jedině v době páření jsou slyšet pravidelně.Znalec tygrů N.A.Bajkov ,který o tygrech napsal nádhernou knížku ,líčí jak v zimní mrazivé tajze probděl v době páření mnoho nocí a počítal hluboké kašlavé volaní soupeřících samců i lákavé volání samic.
G.B.Schiller při svém několikaletému studiu tygrů v indickým národním parku. Snaha sledoval velmi dramatické námluvy .samice která byla v říji jak vyšla z hlubokého lesního porostu na otevřenou paseku a hlasitě volala.Najednou jí začaly odpovídat tři tygří samci .Po dlouhém volání se jeden z nich odhodlal až lesa namířil rovnou k ní .V tom se za ním objevil druhý a mocným skokem mu přistál na zádech .Nastal souboj ,který samice z po vzdálí sledovala.V tom se objevil i třetí samec a rvačku pozoroval spolu se samicí ,když se jeden z bojujících samců odbelhal ,nebylo už pro třetího samce problém vyčerpaného vítěze zahnat.Poté začal samici olizovat otírat se ,a po té oba se ztratily v lese.
Po říji se začíná březí samice připravovat na své životní poslání.Nejprve intenzivně loví, aby nahradila energii , kterou vložila do námluv a ,kterou vyžadují rostoucí embrya v jejím těle.Když jí začnou nabíhat mléčné linie a na břiše vystupovat mléčné bradavky,hledá skryté a bezpečné místo k porodu.



Páření tygrů





Říje se v tropech vyskytuje v kteroukoli roční dobu.U tygrů v Číně a ve východní Sibiři probíhá většinou v prosinci a v lednu projevuje se zvýšeným značkováním či hlasovým projevem.Samice v té době sníží příjem potravy a ,třou se o stromy válejí se .Samci se projevují táhlým kašlavým hlasem .Jedině v tomto období dochází ke skutečným kontaktům dvou samotářsky žijícím šelmám.



Námluvy tygřího samce a samice musejí trvat určitou dobu,aby si obě zvířata na sebe i na tělesný kontakt zvykla,což se neobejde bez menších či větších rvaček. Říje trvá u samice pouze 5-7 dní Když samice není oplodněna tak se říje opakuje asi po 28-55 dnech .Tygříci ,které se v říji říká horká,poznáme podle nateklých zevních rodidel.Posléze samice přijímá
iniciativu s nadzdviženým zadkem se snaží vsunou pod stojícího tygra.Po několika výzvách konečně dojde k páření ta samotné trvá krátce asi od 8 vteřin do 2 minut .Po páření se snaží tygřice samce udeří tlapou,čemuž se tygr vyhne jen rychlým úskokem.Během dalších dní se páření opakuje 18-30 za den.




Jak v indii,tak i na dálném východě bylo pozorováno ,že v době říje může mýt jeden samec až tři samice s,kterýma se postupně spáří.Po skončení páření se pár znovu rozejde.V některých případech zůstane samice v teritoriu samce.



Porod tygříků





Vzhledem k velikosti tygřích novorozenců je porod tygříku většinou bezproblémový. Zároveň je to však těžká souška mateřských pudů.Nezkušené prvorodící samice se někdy mláďat neujmou a opustí je .první porod je proto považován za jakýsi nácvik k nejdůležitějšímu úkolu tygří matky. K porodu si musí každá samice vybrat místo ,kde nebude rušena a bude se cítit v bezpečí.Někteří samci si mláďat nevšímají ,ale někteří je mohou i zabít.
Po porodu musí samice mláďata zbavit plodových obalů a překousnout jim pupeční šňůru, tím povzbudí jejich dýchací centrum.pečlivým olizováním je zbaví také krve a hlenu,lízaní slouží jako podpůrná masáž zvyšující prokrvení povrch těla.Dalším úkolem matky je vyčistit hnízdo a sežrat placenty mláďat ,které z ní po porodu vycházejí a jejich konzumací získává velmi důležité látky.




Kojení, zahřívaní, denní, hygiena
Novorozená tygřata musí být po narození zahřívána ,protože jejich termoregulace není ještě zcela vyvinutá.K vážným úkolům patří i masáž řitního otvoru .která podněcuje vyprazdňování , důvod je že tygřata ještě nedokáží sama vylučovat.Dále kartáčuje jejich husté kožíšky svým drsným jazykem jako kartáčem.Zpočátku mláďata většinu času pijí mateřské mléko, na jeho kvalitě a množství je závislý jejich růst a vývoj.od asi 55dne jim začne matka nosit i pevnou stravu v podobě masa,kterou se tygřata učí konzumovat.




Hry a učení

K dalšímu úkolu patří i pravidelné hry s mláďaty jimiž se mláďata učí všechny potřebné znalosti dovednosti do života.

Piercingy do pupku

27. října 2007 v 12:08 | ligotka
Sunny - piercing pupíkuHexy - piercing pupíkuPiercing UNCB15blackReflex - piercing pupíkuPiercing SBSC14 lavenderPiercing TBORB22Piercing SBQO24rosePiercingPiercing SBYS8aqua

Pes-doga

23. října 2007 v 23:35 | ligotka |  Psi
Bordeauxské dogy patří mezi nejstarší plemena Francie, dříve se používaly k lovu divočáků a k zápasům. Bordeauxská doga je velmi silný pes s krátkou hlavou a velmi svalnatou stavbou těla.
Jako dříve bojový pes se hodí jako výborný hlídač, jenž vzbuzuje respekt už jen svým vzhledem. Oproti tomu je velmi oddaný svému pánovi a jeho rodině, vůči níž je velmi přátelský !
brixi
První foto štěňátek
brixi
Shaki a Brixi
shakira
Shakira
Standard plemene Bordeauxská doga
(Dogue de Bordeaux)


F.C.I. Standard č. 116 / 20. 06. 1995 D
ZEMĚ PŮVODU: Francie
Datum publikace platného originálního standardu: 14. 4. 1995
POUŽITÍ: Hlídání, ochrana a odstrašení.
KLASIFIKACE F.C.I.:
Skupina 2 Pinčové a knírači,molossové a švýcarští salašničtí psi
Sekce 2.1 (dogovití molossové)
Bez zkoušky z výkonu
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED:
Bordeauxská doga patří mezi nejstarší plemena Francie a pochází pravděpodobně ze psů Alanů, zvláště psů používaných k lovu divočáků, o nichž se zmiňuje Gaston Phébus (nebo Fébus), hrabě z Foix, ve 14. století ve své "Knize o lovu": "drží svoji kořist lépe, než dokážou tři chrtové". Pojem "doga" vznikl na konci 14. století.
V polovině 19. století byly tehdejší dogy ceněny snad již jen v Aquitanii. Používaly se k lovu velké zvěře (divočáků), k zápasům (často podle pevně stanovených pravidel), k hlídání domů a stád a jako pomocníci řezníků. V roce 1863 se v pařížském parku Jardin d'Acclimatation konala první francouzská výstava psů. Bordeauxské dogy na ní byly uvedeny pod stávajícím názvem. Na vzniku dnešní dogy se podílely různé typy: toulousský typ, pařížský typ a bordeauxský typ.
Mezi oběma světovými válkami utrpělo toto plemeno natolik, že bylo po válce v letech 1939 až 1945 prakticky ohroženo vymřením; nového rozkvětu se dožilo v šedesátých letech 20. století.
1. standard ("O povaze skutečných dog" v: Pierre Megnin, Le Dogue de Bordeaux, 1896
2. standard v: J.Kunstler, Etude critique du Dogue de Bordeaux, 1910
3. standard od Raymonda Triqueta ve spolupráci s MVDr.Mauricem Luquetem, 1971
4. standard - nové znění podle modelu F.C.I. z Jeruzaléma od Raymonda Triqueta ve spolupráci s Philippem Sérouilem, prezidentem a předsedou "Société des Amateurs de Dogues de Bordeaux", 1993
VŠEOBECNÝ DOJEM:
Typem moloss s krátkou hlavou s konkávními liniemi. Bordeauxská doga je velmi silný pes s velmi svalnatou celkově harmonickou stavbou těla. Je spíše nízko stavěná, tzn. vzdálenost prsní kosti od podložky (volný prostor pod prsní kostí) je o něco menší než hloubka hrudníku.
Podsaditý, svalnatý, impozantní, vzbuzuje velký respekt.
DŮLEŽITÉ PROPORCE:
Měřeno od vrcholu ramene k vrcholu sedací kosti přesahuje délka těla kohoutkovou výšku zhruba v poměru 11: 10. Hloubka hrudníku přesahuje polovinu kohoutkové výšky. Maximální délka tlamy odpovídá třetině celkové délky hlavy. Minimální délka tlamy odpovídá čtvrtině celkové délky hlavy. U psů odpovídá obvod hlavy přibližně kohoutkové výšce.
CHOVÁNÍ A POVAHA:
Jako dříve bojový pes se hodí spíše pro hlídací účely, které splňuje s pozorností a velkou odvahou, avšak bez agresivity. Je dobrým společníkem a svému pánovi je velmi přítulná a láskyplná. Klidná, vyrovnaná, s vysokým prahem vzrušivosti. Pes je v povaze zpravidla dominantní.
HLAVA:
Mohutná, hranatá, široká, poměrně krátká a při pohledu zpředu trapézovitá. Podélné osy lebky a hřbetu nosu (směrem kupředu) konvergují.
LEBKA:
U psů odpovídá obvod lebky, měřený na jejím nejširším místě, přibližně kohoutkové výšce. Feny mohou mít obvod lebky o něco menší. Tvar a objem lebky jsou tvořeny silně vyvinutými spánky, nadočnicovými a jařmovými oblouky a příčnou vzdálenosti mezi oběma kostmi dolní čelisti. Temeno hlavy je mírně konvexní. Odsazení čela neboli stop je velmi vyjádřen; se hřbetem nosu tvoří téměř pravý úhel (95 - 110 stupňů). Hluboká čelní rýha se ve směru k týlu zplošťuje. Čelo dominuje obličeji. Přesto je spíše širší než vysoké. Temeno hlavy vykazuje vrásky, uspořádané na obou stranách symetricky vzhledem ke středové rýze. Tyto hluboké a zatočené vrásky jsou volné v závislosti na tom, zda je vzbuzena pozornost psa.
OBLIČEJOVÁ PARTIE
Nosní houba: široká, dobře otevřené nosní otvory, dobře pigmentovaná, barva odpovídá barvě masky; vyhrnutá nosní houba ("pršáček") je povolena, nos však nesmí být vmáčknut do obličeje.
Tlama: silná, široká, masitá, avšak pod očima ne odulá, relativně krátká; horní linie velmi lehce konkávní s přiměřeně vyjádřenými vráskami. Ke špičce čumáku se tlama prakticky nezužuje; při pohledu shora v podstatě čtvercová. S partií temene hlavy tvoří hřbet nosu velmi tupý úhel, otevřený nahoru. Při vodorovném držení hlavy se tupý, silný a široký konec tlamy nachází na tečně, spuštěné z nosní houby. Obvod tlamy je zhruba 2/3 obvodu hlavy. Jeho délka se pohybuje zhruba mezi třetinou a čtvrtinou celkové délky hlavy, měřené od nosní houby až týlnímu hrbolu. Dosažení těchto mezních hodnot (nejvýše jedné třetiny a nejméně jedné čtvrtiny celkové délky hlavy) je sice přípustné, avšak není žádoucí. Ideální délka tlamy je mezi uvedenými hranicemi.
Čelisti: velmi silné, široké. Bordeauxská doga má předkus (tento předkus je typickým znakem plemene). Zadní strana dolních řezáků bez dotyku před přední stranou horních řezáků.
Dolní čelist je obloukovitě zahnuta nahoru. Brada je dobře vyjádřena a nesmí být ani přehnaně přesahovat před horní pysk, ani jím nesmí být zakryta.
Zuby: silné, zvláště špičáky; Dolní špičáky jsou odsazeny a lehce zakřiveny. Řezáky jsou dobře řazeny, především v dolní čelisti, kde by měly tvořit přímou řadu.
Horní pysk: masitý, lehce visící, lze ho stáhnout dozadu. Při pohledu z profilu probíhá dolní okraj pysků lehkým obloukem. Pysky překrývají po stranách dolní čelist. Vpředu se okraj horního pysku dotýká dolního pysku, pak po obou stranách spadá dolů a tvoří široké obrácené "V".
Líce: vystupující díky mimořádně silně vyvinutým žvýkacím svalům.
Oči: oválné, posazené daleko od sebe. Vzdálenost mezi oběma očními koutky odpovídá zhruba dvojité délce jednoho oka. Upřímný pohled. Spojivka nesmí být vidět.
Barva oříškově nebo tmavě hnědá u psů s černou maskou; u psů bez masky nebo s hnědou maskou se tolerují poněkud méně tmavé oči, ale nejsou žádoucí.
Uši: poměrně malé, poněkud tmavší barvy než ostatní osrstění. V nasazení se přední okraj poněkud zvedá. Uši jsou zavěšené, avšak nejsou hadrovitě visící. Při vzbuzené pozornosti přiléhá přední okraj ucha k líci. Dolní okraj je lehce zaoblený; nesmí sahat dále než k oku. Uši jsou nasazeny poměrně vysoko, na úrovni hlavní temenní linie lebky, jejíž šířku ještě zdůrazňují
KRK: Velmi silný, svalnatý, téměř válcový. Bohatá volná měkká kůže. Střední obvod krku odpovídá téměř obvodu hlavy. Od hlavy je oddělen lehkým obloukem přiměřeně vyjádřené příčné prohlubně. Z profilu je jeho horní linie lehce konvexní. Dobře vyjádřený lalok začíná na úrovni hrdla a probíhá ve dvou záhybech až na předhrudí, aniž by však příliš visel. Krk, který je v nasazení velmi široký, přechází plynule v plece.
TĚLO (TRUP)
Horní linie: pevná, s širokým svalnatým hřbetem; dobře vyjádřený kohoutek; široká, velmi krátká a pevná bedra; záď přiměřeně skloněná k nasazení ocasu.
Hruď: mohutná, dlouhá, hluboká, široká, přesahující loket. Široké, silné předhrudí s konvexní dolní linií. Žebra dobře klenutá, avšak ne sudovitá ani sražená. Obvod hrudníku musí přesahovat kohoutkovou výšku o 25 až 30 cm.
Spodní linie: obloukové vedení linií od hlubokého hrudníku k pevnému, přiměřeně vtaženému břichu; břicho není ani prověšené, ani vtažené jako u chrtů.
OCAS: Velmi silný v nasazení, pružný. Jeho špička dosahuje až k hleznu, ale nepřesahuje je. Nesený visící, hluboko nasazený; nezalomený a nezkrácený. V klidu visí; je-li pes v pohybu, zvedá se ocas z této svislé polohy všeobecně o 90o až 120o, aniž by se točil nad hřbet a aniž by byl zatočen.
KONČETINY
Hrudní končetiny: Silná stavba kostí. Velmi vyvinuté osvalení.
Plece: mohutné, osvalení plasticky vystupuje; lopatka uložena středně šikmo (zhruba 45o k horizontále). Úhel mezi lopatkou a nadloktím je o něco větší než 90°.
Nadloktí: velmi svalnaté.
Lokty: ležící v ose trupu, ani příliš těsně přilehlé ke stěně hrudníku, ani vytočené.
Předloktí: při pohledu zepředu rovné nebo mírně skloněné zvenčí od loktů dovnitř ke středu těla - především u psů s velmi širokým hrudníkem Při pohledu z profilu stojí končetiny svisle.
Přední nadprstí: silné; z profilu lehce skloněné; při pohledu zepředu někdy mírně vytočené ven, aby se tak vyrovnal lehký sklon nadloktí.
Přední tlapy: silné, těsně uzavřené prsty; silné zahnuté drápy; dobře vyvinuté a jemné polštářky; přes velkou váhu chodí bordeauxská doga dobře po prstech, neprošlapuje.
Pánevní končetiny: Podsadité, dobře úhlené končetiny se silnou stavbou kostí.
Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovnoběžné a svislé. Působí velmi silným dojmem, třebaže jsou pánevní končetiny poněkud méně široké, než hrudní končetiny.
Stehna: velmi vyvinutá a silná. Osvalení plasticky vystupuje.
Koleno: kloub paralelní se osou těla nebo lehce vytočený ven.
Bérce: relativně krátké, osvalené, sahající hluboko.
Hlezna: krátká, suchá; přiměřeně otevřený úhel hlezen.
Nadprstí: silné, bez paspárků.
Zadní tlapy: poněkud delší, než u hrudních končetin; prsty těsně semknuté.
CHODY: Na psa molosského plemene velmi pružné. Pružný a prostorný krok. Dobrý posun, vycházející z pánevní končetiny; prostorný pohyb hrudních končetin;, zvláště v klusu, což je způsob pohybu, kterému se dává přednost.
Zrychlí-li klus, má pes sklon nést hlavu níže, horní linie se sklání kupředu a hrudní končetiny se ve snaze dosáhnout dál pohybují blíže k ose těla.
Krátký cval s poměrně vyjádřeným svislým pohybem. Na krátké vzdálenosti může dosahovat velké rychlosti.
KŮŽE: Silná a dostatečně široká.
OSRSTĚNÍ: Vlastnosti srsti: hladká, krátká a na dotek jemná srst.
Barva srsti: jednobarevná žlutá ve všech odstínech od mahagonové až po špinavě žlutou (isabela). Žádoucí je dobrá pigmentace. Malé bílé odznaky na hrudi a prstech jsou přípustné.

MASKA

Černá maska: maska bývá často jen málo rozšířená; nesmí dosahovat až na lebku. Může být provázena lehkým "přelivem" na lebce, uších, krku a horní straně těla. Nosní houba je černá.
Hnědá maska: (staré označení: "červená maska" nebo "hnědočerná") Nosní houba i okraje víček jsou hnědé.
Bez masky: barva srsti v odstínech žluté; kůže se zdá být červená (dříve označováno jako "červená maska"). Nosní houba je načervenalá nebo růžová
VELIKOST A VÁHA
Velikost: musí odpovídat přibližně obvodu hlavy.
Psi - kohoutková výška 60 až 68 cm
Feny - kohoutková výška 58 až 66 cm
Odchylka 1 cm dolů a 2 cm nahoru se toleruje.
Váha: psi - nejméně 50 kg
feny - nejméně 45 kg.
FENY: měly by odpovídat všem základním znakům rasy, ale méně vyjádřeně.
CHYBY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů by se měla považovat za chybu, jejíž hodnocení musí být ve správném poměru se stupněm odchylky.

TĚŽKÉ CHYBY:
  • Nadměrná agresivita, bojácnost
  • Krátká a kulatá hlava s vystupujícíma očima
  • Přílišné zdůraznění buldokovitého typu (plochá lebka, hřbet nosu kratší, než čtvrtina celkové délky hlavy)
  • Výrazná stranová odchylka čelistí
  • Řezáky, viditelné i při zavřené tlamě
  • Klenutý (konvexní) hřbet
  • Ocas se srostlými obratli, pokud není vybočen do strany
  • Vtočené tlapy hrudních končetiny i lehkého stupně
  • Přehnaně vytočené tlapy hrudních končetin
  • Ploché stehno
  • Příliš otevřený úhel hlezna (strmé úhlení)
  • Úhly příliš uzavřené, "podstavěná" pánevní končetina
  • Hlezna kravský nebo sudovitý postoj
  • Strnulé nebo vzadu silně kolébavé chody
  • Nepřiměřeně drsně supící psi
  • Bílá na špičce ocasu nebo na přední straně končetin nad předním nebo zadním nadprstím
DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY
Dlouhá a úzká hlava s málo výrazným stopem; hřbet nosu delší než třetina celkové délky hlavy (nedostatky v typu v oblasti hlavy)
  • Hřbet nosu rovnoběžný s horní linií lebky nebo spadající; konvexní hřbet nosu
  • Zkřížené čelisti
  • Chybějící předkus
  • I při zavřené tlamě viditelné špičáky
  • Při zavřené tlamě neustále viditelný jazyk
  • Zalomený ocas, který je zalomen do strany nebo zatočený (jako vývrtka)
  • Zkřivený nebo zkrácený ocas
  • Křivé hrudní končetiny se silně prošlápnutým nadprstím
  • Úhel hlezna otevřený dozadu (hlezno pánevní končetiny ohnuté dopředu)
  • Bílý na hlavě nebo na těle, jiná barva srsti než "fauve" (žlutá)
  • Zjistitelné nedostatky, vedoucí k invaliditě
POZN.: Psi musí mít viditelně normálně vyvinutá varlata zcela spuštěná do šourku.
Mě se ty dogy fakt nelíbí...sorry tem kterým se líbi,dávam přadnost ,,gaučovým psům"

Pes-Yorkšírský terier

23. října 2007 v 23:28 | ligotka |  Psi

Yorkšírský terier (Jorkšírský terier, Yorkshire Terrier,)

Yorkšírský teriér / Jorkšírský terier je velice veselý i společenský pes. Nádherně se chová ke všem členům rodiny i k jiným domácím zvířatům.

ANGLICKÝ NÁZEV:
Jorkšírský terier (CZ), Yorkshire Terrier
PŮVOD:
Yorkšírský teriér byl vyšlechtěno na konci 19. století, a to horníky a pracovníky z Uest - Rajdinga (město stojící v Jorkšír -Nottinghemském uhelném revíru). Štěňata Yorkšírského teriéra byla vyšlechtěna v údolí řeky Er a velice se podobají štěňatům Erdelterierů. Předpokládá se, že toto plemeno vzniklo křížením Skai-teriéra s plemenem černě pálených teriérů. Je zajímavé, že proto, aby toto malé plemeno mohli exportovat, museli přistoupit k velmi umělé selekci (pes váží maximálně 1 kg). Plemeno bylo uznáno FCI, AKC, UKC, KCGB, CKC, ANKC.
POPIS:
Yorkšírský teriér je velice kompaktní pes, podobný na dlouhosrstého Toi-teriéra. Výška v kohoutku je 23 cm. Hmotnost do 3,2 kg (někdy i nižší). Hlava je zploštělá, s krátkým čumákem a černým čenichem nosu. Na hlavě je dlouhá srst jasně zlatavé barvy. Zvláště dlouhá srst je na čumáku a okolo uší. Zřetelně jasné je rozdělení barev: na hlavě je pouze zlatavě pálená, na krku a těle tmavá, modravě ocelová. Uši nejsou velké, tvarované do písmene "V", stojaté nebo polo-stojaté. Ocas je pokrytý srstí tmavšího odstínu než na celém těle. Dle standardu srst nesmí padat z boků na podlahu a je pravidelně rozdělena od špičky nosu až ke konečku ocasu do pěšinky. Přiznané je modré zbarvení ocelového odstínu, se zlatavým pálením, u kořene tmavším. Štěňata tohoto plemene se rodí na svět zcela černí.
VÝŠKA:
Ideál 23 cm.
VÁHA:
Do 3,2 kg.
SRST:
Srst vyžaduje pečlivou a důkladnou péči.
CHARAKTER:
Yorkšírský teriér je velice oddán svému majiteli, vyniká pevným zdravím. Je velice veselým i společenským psem. Nádherně se chová nejen ke všem členům rodiny, ale i k jiným domácím zvířatům.
PLEMENO:
FCI III. - Teriéři.
Sekce 1 - Toy teriéři.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
YT

Dávam přednost kratšímu sestřihu,ale tohle je elegantni..
Štěńátka jsou stejně nejlepší...

Pes-zlatý retrívr

23. října 2007 v 23:21 | ligotka |  Psi

Zlatý retrívr (Golden Retriever)

Zlatý retrívr je poslušný a inteligentní pes, kterému je dána přirozená schopnost pracovat. Je laskavý, přátelský, důvěřivý i sebejistý, zároveň také citlivý, ostražitý a snadno cvičitelný. Zlatý retrívr bývá velmi atraktivním a přitažlivým společníkem.

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Golden Retriever; čes.: Zlatý retrívr
PŮVOD:
Zlatý retrívr je plemenem, které pochází z velké Británie. Vyšlechtěn byl kolem 19. století, a to především k aportování vodního ptactva. Má tedy jemný stisk a jen vzácně vás poraní či kousne. Byl vyvinut v několika liniích pro různé účely, například pro hlídání, dále také pro polní závody loveckých psů, ale ponejvíce pak pro život v rodinách a výstavy. Díky velké oblíbenosti a nerozumnému křížení se u nich dnes objevují dědičné vady, např. oční problémy, alergie kůže a netrpělivá kousavost.
POPIS:
Zlatý retrívr je souměrný, vyvážený, aktivní, silný a iniciativní pes, s laskavým hlasem.
Hlavu má přirozeně vyváženou. Lebku širokou a bez hrubosti, na krk dobře posazenou. Stop má dobře definovaný. Nos má nejlépe černý. Čenich je silný, široký a hluboký. Délka jeho přední části se přibližně rovná délce od stopu k týlu. Oči má tmavě hnědé, dobře posazené, s tmavými očními linkami. Uši má mírné velikosti, posazené přibližně do úrovně očí. Krk je dobré délky, čistý a svalnatý. Tělo je celkově vyvážené. Hruď i žebra má hluboké. Ocas má posazený v úrovni zádi, dosahuje ke kolenům, na konci je bez zatočení. Ramena má dlouhé a dobře položené, lokty dobře přiléhající. Zadeček je silný a svalnatý. Tlapky okrouhlé a jakoby kočičí. Chůzi i pohyb má silné a s dobrým pohonem, kráčí dlouhými a lehkými kroky.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 56 až 61 cm.
Fena má v kohoutku 51 až 56 cm.
VÁHA:
Zlatý retrívr váží v rozmezí 27 až 36 kg. (Standard FCI hmotnost plemene neuvádí).
SRST:
Zlatý retrívr má srst zvlněnou nebo dobře zpeřenou, s hustým, vodě odolným podsrstím. Zbarvení je v jakémkoliv odstínu zlaté nebo krémové, ne však červené nebo mahagonové. Několik bílých chlupů pouze na hrudi je povoleno.
CHARAKTER:
Zlatý retrívr je poslušný a inteligentní pes, kterému je dána přirozená schopnost pracovat. Je laskavý, přátelský, důvěřivý i sebejistý. Zároveň však také citlivý, ostražitý a snadno cvičitelný. Velice trpělivý je také k dětem. Bývá velmi atraktivním a přitažlivým společníkem.
PÉČE:
Zlatý retrívr potřebuje zajistit dostatek pohybu a dlouhých procházek. Pravidelnou péči vyžaduje také jeho srst, kterou byste měli, alespoň 2 krát týdně kartáčovat, nejméně jednou ročně trimovat a občas zastřihávat mezi prsty na tlapkách. Nezapomínejte mu také kontrolovat ouška a čistit zvukovod. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Zlatý retrívr se průměrně dožívá 13 až 15 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Aportér zvěře a přinašeč ptactva.
VYUŽITÍ DNES:
Polní závodník, hlídač, vodič, záchranářský pes a společník.
PLEMENO:
FCI VIII. - Retrívři, slídiči a vodní psi.
Sekce 1 - Retrívři.
S pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
GR

To je nadhera!!!(nahoře)

Na vaše přani..

23. října 2007 v 23:16 | ligotka |  !Zvířata!
tak tu teda davam ty clanky ... jak chtel nebo chtela jakysi klarisek....myslim ze je to moje nej kamoska...:D...ale to je ted jedno..
Taak a ted neco o Koních
(Equus caballus nebo Equus ferus caballus) je velký zvláštní-poslouchal savce kopytnatce, jeden z desíti moderních druhů rodu Equus. Koně dlouho byli jeden z nejvíce ekonomicky důležitých ochočených zvířat, a hráli důležitou roli v dopravě osob a náklad pro tisíce roků. Zatímco izolovaná domestikace může nastali jak brzy jak před 10,000 roky, jasný důkaz rozšířeného koňského použití daty lidí k asi 2000 BCE.
Jako nemnoho ostatních zvířat, koně mohou být ridden, jeden s nebo bez sedla. Oni mohou také být spojeni k objektům tahu jako vozíky nebo pluhy. V některých kulturách, koně jsou zdroj jídla, včetně koňského masa a někdy dojit; v ostatních kulturách to je taboo jíst je.
Dnes, v bohatých zemích, koně jsou predominently držené pro volný čas a sportovní pronásledování. Nicméně, po celém světě oni pokračují splnit široký rozsah hospodářských funkcí.
Lidé chovali koně pro tisíciletí, končit mnoha odlišnými plemeny. Jak se psy chovů, chovy koně jsou specializované vyvinout zvláštní kvality nebo schopnosti; například, thoroughbreds byl vyvinut pro závodní rychlost.
Kůň na pláni
ti jsou klasni co??ne že bych byla zrovna nějaká velká milovnice koní..no ale prece jsou dost hezcí...mě osobně se libí bílé plemena ,taky čistě černe nebo čistě hnědí s bílou lisynkou na hlavě.
A ted z trochu jiného soudku..neřikejte že tu nemám nic o zvířatech..v Srpnu tam mám 2 články...:D

sdd

20. října 2007 v 21:54 | ligotka

Bleskovka2

20. října 2007 v 17:06 | ligotka |  Bleskovky
1.Achoooj
2.Mate blog?
3.Jak se vam libi muj desing?
4.co chtete na diplom...??
5.Co byste tomuhle blogu jeste dodali?
6.Jaka swe vam libi celebrita?
7.Kde se da dat pisnicka na blog?
8.Jak se mas?
tak paaa...a piste komentiki...

SOUTEZ O NEJ BLOG

19. října 2007 v 20:26 | ligotka
pokud chcete at vas pridam napiste do komentatu!!!!kdyby jste vyhrali napisu vam na web nebo e-mail..pa marus

Spřátelňáky...

19. října 2007 v 20:21 | ligotka |  !Spřatelene blogy!
1.avatar od prvního sb...2.avatar od druheho atd.
1.http://anca.ziktova.sblog.cz ....ffakt se kuknete..ma to good(tento blog už neexistuje)
2.http://blogthebest.blog.cz/.....proste blog.....nevim jak popsat
3. www.sisinaaa.blog.cz ....hodne zajimávých věcí...
4. www.hip-hopatd.blog.cz ...další spřátelenak
5. http://forewer-girl.blog.cz/ -doooost dobrej blog,dela super zahlavi....
6. http://b-e-tt-y.blog.cz/ -good blogíís!!!
7. http://lpmismasnew.blog.cz/-Supeer bloggiisek...


Muj prvni diplomek!!pozor!!ale neni za bleskovku!!

17. října 2007 v 14:13 | ligotka |  Moje cenky
ja avril mam fakt rada .. je upe bozi..tak co je ten diplomek vlastne muj??jooo!!!

Hilary Duff

16. října 2007 v 21:37 | ligotka |  životopisy

Hilary Duff

herečka, zpěvačka

Životopis

Datum narození:28.09.1987
Místo narození:Houston, USA
Znamení: Váhy
Životopis: Hilary Duff od pěti let navštěvovala balet, a tak jako ve všem, i v něm byla výborná. Po dvou letech se dostala do velmi známého tanečního klubu The Nutcracker (u nás známý jako Louskáček). Později začala hrát v reklamách a v jedenácti letech uspěla v konkurzu na film Casper Meets Wendy (Casper a Wendy), který ji pomohl ke slávě a úspěchu.

Potom hrála jen maličké role - například v Chicago Hope, ale ve třinácti uspěla v konkurzu na TV seriál Lizzie McGuire. Američani si tento seriál zamilovali (a s ním samozřejmě i Hilary). V pár dílech dokonce i zpívala, a protože to nebylo vůbec špatné, rozhodla se, že bude i zpěvačka. A tak vlastně vzniklo její první CD Santa Claus Lane, později nazpívala i některé písně na soundrack k seriálu Lizzie McGuire.

To už Hilary znala celá Amerika, takže se není co divit, že ji režiséři začali obsazovat do filmů jako o závod. První se jmenoval "Agent Cody Banks". Potom skončilo natáčení seriálu Lizzie McGuire, a tak se produkce rozhodla natočit film Lizzie McGuire Movie (u nás jako Italské prázdniny), čímž seriál Lizzie McGuire nadobro zpečetili.

Hilary dokonce za film získala cenu za nejlepší teenagerovskou roli roku. Potom si založila vlastní skupinu a začala se zpěvu věnovat naplno. Na konci roku 2003 jí vyšlo již druhé a více úspěšné album Metamorphosis, natáčela film Cheaper by the Dozen (Dvanáct do tuctu), v dubnu 2004 vyhrála cenu za nejlepší zpěvačku roku na Kids ChoiceAwards.

Tím Hilina kariéra rozhodně nekončí. V červenci 2004 (v USA) byl v kinech její další film - A Cindrella Story (Popelčin příběh) a v říjnu 2004 začíná točit film Hearth of Summer. Podle některých zpráv má další album vyjít tento rok, na její narozeniny.
Hrála ve filmech:
PAN BOŽSKÝ
ITALSKÉ PRÁZDNINY
MODERNÍ POPELKA
PERFEKTNÍ MUŽ
DVANÁCT DO TUCTU
AGENT CODY BANKS
CASPER A WENDY
NIKDY TO NEVZDÁVEJ!http://www.poster.net/duff-hilary/duff-hilary-photo-hilary-duff-6206672.jpghttp://www.smh.com.au/ffximage/2004/10/12/hilaryduff.jpg

o serialu

16. října 2007 v 17:53 | ligotka |  simpsonovi-muj oblibeny serial
Simpsonovi jsou v současnosti nejspíš nejoblíbenějším a nejznámějším televizním seriálem, který se díky své vtipnosti a originálnosti vysílá ve více než 70 zemích. Od svého začátku Simpsonovi posbírali 23 cen Emmy a nespočetné množství fanoušků.
Do televize se Simpsonovi poprvé dostali v roce 1987 jako dvouminutový skeč, který se vysílal během Show Tracey Ullmanové na stanici FOX. V té době Simpsonovi neměli svojí podobu, kterou mají teď, nýbrž vypadali jako na obrázku pod tímto článkem.
Dvacetiminutový seriál, tak jak ho známe my, se na americké obrazovky dostal 17. prosince 1989, kdy byla odvysílána první epizoda "Vánoce u Simpsonových". Nedávno se v Americe odvysílala již 400stá epizoda a již na konci červenci budeme mít možnost shlédnout Simpsonovi v podobě filmu, tím pádem kdo ví, čím nás ještě tato skvělá rodinka překvapí....
kliknutim na rodinku v posteli spustite 2 min. skec(je to ten uplne prvni)